Když se díváš na hvězdy, nestůj uprostřed silnice.

Podoby umírání

22. července 2007 v 20:17 | Jana Dvořáčková |  Poezie
Před popravou
Ať soudí tě někdo jiný.
Ať tvoje duše v pekle hnije.
Nad tebou a tvými činy
nechť si každý ruce myje.

Když zabiješ, buď zatracena.
Kéž je tvá duše zohavena!
A tebe, ať do všech stran
roznese vítr, či křídla vran.

Teď zavřeli tě do pokoje.
Nevnímáš nic, než tlukot bytí.
Cos zabila, bylo tvoje
svobodu však nic už nevrátí ti.

Ukamenování
Nad hromadou kamení
vznáší se teď moje ruka.
Než tvé tělo pokryjí
to budou předlouhá muka.

Odejít budeš smět ve chvíli
až Nejvyšší dá ti svolení.
Ne dřív, ne později - v okamžik
až ozve se z kostela zvonění.

Upálení
Na hranici ze dřeva
teď vyděšeně stojíš.
Vidíš, jak blíží se pochodeň
a bolesti se bojíš.

Zbaběle usínáš věčným spánkem
když pachem svým se dusíš.
Než navždy splyneš s neklidným vánkem
vzdej to! Už odejít musíš.

Utopení
A v řece, v pytli s kamením
snažíš se vyprostit.
Byla jsi poctěna znamením
se od všeho oprostit.

Ty ovšem nevzdáváš se snadno.
Rveš se, jako dravé zvíře.
Než ale klesneš až úplně na dno
Žiješ? Ne, umíráš v klamné víře.

Nikdo tvou mrtvolu nevyloví.
Já zaženu tvoje pochyby.
Nikdo už jméno tvé nevysloví
až budeš jen krmením pro ryby.

Stětí
Teď tě čeká jiná sláva.
Na řadě je tvoje hlava.
A dříve, než slunce zapadne
do koše z proutí bezvládně upadne.

Spojené se oddělilo
před stojícím davem lidí.
Bezhlavé tělo se pošpinilo.
Tvůj mozek chápe a oči tvé… vidí.

Různé způsoby
Umírání poklidné
s večeří a slávou.
končíš v malé komůrce
na krku se svou hlavou.

A tou ti běží vzpomínky
na to, co jsi zabila.
Už pozbýváš vědomí.
Měli tě střelit do týla!

Svázaná do kozelce
ponechána oku střelce
přibitá na kříži. Dívejte se na ní!
Takové jsou podoby umírání.

Osud
Na náhrobku barva zlatá
zvýrazňuje, kdo jsi byla.
Než jsi rukou kata padla
než jsi všechny zostudila.

A pod náhrobkem tělo tvoje
pomalu tlí a rozpadá se.
Brzy už budeš jen hromádkou hnoje.
Už dávno jsi dala sbohem kráse.

Nezbyl tu nikdo, kdo opláče tě.
Květiny na Tvůj hrob nenosí.
Jsi jednou z těch, jejichž hroby
budou jen domovem kohosi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama