Když se díváš na hvězdy, nestůj uprostřed silnice.

Povídka na pokračování 1. část

8. července 2007 v 15:19 | Jana Dvořáčková |  Ke stažení
Tato povídka vznikla na Fantasy Planet, v komentářích k recenzi na knihu Edity Dufkové - Za okraj světa. Diskuse trvá už přes rok a krom povídky z ní vzešla i zajímavá soutěž o lahev šampusu, kterou nedávno vyhrál Jan Hlávka, který ovšem nepije, takže nakonec dostal knihu Petera Davida Imzadi 2. To jen tak pro zajímavost.
Doufáme všichni, že se vám tohle naše lehce ujeté vypravování bude líbit.
Upozornění: Nikdo z nás neví, jak to bude pokračovat.
******************************************************************************
Autoři:
J.D. - Jana Dvořáčková
P.Š. - Petra Štarková
N. - Nelde
H. - Hanina
J."Š"K. - Jan "Šaman" Kovanic
J.D
Byl to jeden z těch letních večerů, kdy nemáte chuť vůbec na nic. Netoužíte po ničem, než po horké koupeli. A po klidu.
P.Š.
Jenže Erik to měl s koupáním poněkud složitější. Jednak na koleji nebyla vana, ale jen srpchové kouty, druhak se nemohl koupat sám. Nesměl. Byl totiž účastníkem hry "Miss přes palubu". Pravidla přikazovala, aby vždy, když sepůjde vykoupat, sehnal nějakou dívku, která by do vodní lázně vstoupila spolu s ním. Hrál tu hru teprve několik dní a výsledkem bylo, že začínal vůní připomínat dobře uleželého bezdomovce.
N.
Což o to, správně uleželý pot a další tělesné tekutiny vytvářely podle Erika tu správnou chlapskou vůni, ale rozkrok už fakt děsně svědil - ještě, že v mládí hrál na kytaru a měl vytrénované prsty. Navíc měl pocit, že ta část vagónu, kam nastoupí, bývá nejprázdnější z celého vlaku. Nakonec se rozhodl, pokud se mu dneska nepodaří sehnat společnici, tak zaplatí pokutu a koupel si stejně dá.
H.
Jak tak šel po chodbě, málem by vrazil do něčeho, co vonělo stejně vábně, jako on sám. Tím ,,něčím" byla jedna ze studentek posledního ročníku. Právě se připravovala na státní souborné závěrečné zkoušky, skýtající látku zhruba o 10 000 stránkách veskrze nechutného materiálu. To vysvětlovalo její nezájem o vše, co nebylo skriptem, tělesnou hygienu nevyjímaje - kolegyně jí za zády začínaly říkat Glumka…
N.
Erik se chytil za nos a pak ho pustil. Díky vlastní vůni byly jeho čichové buňky na dovolené. A najednou se vrátily. Ta holka sice smrděla, ale takovým až dráždivým způsobem. Takhle intenzivní zážitek měl v životě jen jednou.
J.D.
Byla tu jedna věc, které Erik až do toho dne nevěnoval pozornost. Jeho stav - fakt, že přistoupil na tu soutěž, jeho smrad a to, že potkal tu dívku, pojil jeden zážitek z minulosti, který až do té chvíle spočíval hluboko v jeho podvědomí.
"Ty musíš!" Slova starého muže - kulhajícího, plešatého, otrhaného bezdomovce z domu na předměstí, kam Erik tak často chodíval, najednou zazněla v jeho mysli tak jasně, jako hlas té dívky.
"Ty jo, ty ale vypadáš," pronesla medovým hlasem a svůdně zamrkala.
P.Š.
"No, na tobě je taky znát, že je dneska pekelný dusno," prohodil a ustoupil proti směru větru, aby se vyhnul riziku, že se vítaná kořist udusí dřív, než k něčemu dojde.
"Hm," odvětila dívka nepřítomně a podrbala se v potem slepených vlasech.
"Co takhle vlézt si do sprchy?" Rozhodl zkusit přejít rovnou k věci.
"Sprcha..... jo," řekla, ale bylo znát, že její mysl bloudí v neznámých sférách. "Měla bych.... ale já si potřebuju ještě zopáknout..." mumlala nezřetelně a listovala tlustými skripty.
"Tak k tobě nebo ke mně?" Erik druhou část věty buď neslyšel, nebo se ji rozhodl neslyšet.
"K tobě.......Co?!?" Probrala se ze zamyšlení, ale to už ji Erik jemně táhl chodbou.
N.
Při odemykání dveří se dívčina vzepřela: "Co si to dovoluješ? Kam mě to táhneš?" Bylo nutno reagovat rychle. Dříve, než začne ječet. Eric jí vyrval skripta a rychle se přesunul do koupelny.
H.
Bez rozmyšlení ho následovala, oči přilepené na svítivě žlutém hřbetu skript. Erik neváhal ani minutu, rozrazil dveře do společné koupelny a hodil skripta do vany - zatím prázdné.
Dívka-Glumka fascinovaně pozorovala,jak kroužková vazba puká a papíry s pleskotem zaplnují dno předmětu, určeného primárně k očistě těla.
N.
"Počkej!" Zvolala Glumka, když viděla, že Erikova ruka sahá na kohoutek. "Já ty skripta potřebuji. Zítra večer ti je klidně nechám, dokonce ti s jejich likvidací ráda pomůžu, ale dneska je ještě potřebuji." Výraz v Erikových očích si mylně vysvětlila a dodala prosebně: "Moc tě prosím."
P.Š.
"No dobře," slitoval se Erik. "Můžeš si to posbírat, ale výměnou za to seženeš někde vanu."
"Co?!?!" Glumce to po dnech plných učení nezapalovalo zrovna nejrychleji.
"No vanu. To je takovej keramickej ovál, s prohlubní uprosdtřed, víš, a koupe se v tom," upřesnil Erik sarkasticky. Dívka jej pár okamžiků upřeně pozorovala.
"Ty seš magor," zhodnotila po chvíli. Sesunula se na kolana a jala se shrnoval navlhlé listy.
J.D.
Erikovi se zatmělo před očima, když si uvědomil, že až dívka posbírá svá lejstra, odejde a on bude opět... sám.
A v tom si to uvědomil.
Školní bazén. Ve vedlejším areálu jeden je. A je úplně prázdný...
N.
Pak si Erik všiml, na jakém místě ta holka sbírá a dostal nápad. "Pomůžu, ti," houknul na ní a klekl si vedle ní. Podal jí dva listy s teorií ranného ekvalismu a natáhl se pro třetí, ležící opodál. Při tom nešikovně, ale jen pro její oči, se bouchl o páku baterie. Docela to bolelo. A při tom ze sprchy vypadlo jen pár kapek.
H.
,,To néé!" Glumka chňapla po papíru. Tisk se už začínal roztékat. Byla k němu otočená zády, takže nemohla vidět, co dělá. Erik neváhal a zmáčkl kohoutek.
Glumka zareagovala okamžitě. Sebrala mokrá skripta, jenže musela jaksi projít kolem Erika. Ze sprchy zatím vesele crčela vlažná voda a kropila všechno kolem - maličkou koupelnu, zachráněná skripta i oba mladé lidi.
J.D.
Najednou si Erik opět vybavil slova starého bezdomovce. "Eriku, ty musíš." Až doteď mu to nedávalo smysl, ale jakmile uviděl mokré listy papíru a navlhlou Glumku (ve smyslu mokrou od vody), pochopil.
"Já musím!" vykřikl a začal ze sebe strhávat šaty, které šikovně odhazoval na hromádku papírů ve snaze je uchránit od namočení.
Dívka to všechno jen konsternovaně pozorovala a nevěděla, co by měla udělat. Nakonec se rozhodla (blbě) a udělala krok směrem ke dveřím. Jenomže uklouzla a přistála na hromádce Erikových věcí.
P.Š.
Ani si nevšimli klapnutí kliky u dveří koupelny.
"Tak já navim, no. Schováme to zatim sem, tady to nikdo nesebere," ozval se do šumění vody nezřetelný hlas a na dlaždicích spočinuly tři přepravky, plné lahví vína.
N.
Triko vyhrnuté při pádu odhalilo Glumčino břicho, včetně šperku v pupíku. Erik na to nevěřícně zíral. Tohle bylo něco, co ho vzrušovalo a při tom to marně hledal. Obě jeho bývalé přítulkyně to odmítaly. A tady najednou leží holka, kterou ani nemusí přesvědčovat. A co když má šperk i někde jinde? Erik začal cítit tlak v podbřišku.
H.
Glumka chabě natáhala ruku po sprše, pravděpodobně ve snaze zastavit přívaly další a další vody, když tu si všimla záhadné bedny. Jako nějaký návštěvník z jiné planety se zhmotnila u dveří, ale Erik jí nevěnoval pozornost. Výskyt záhadné bedny bylo v tu chvíli to poslední, co ho vzrušovalo...
N.
Zvednutá Glumčina ruka odhalila několikadenní porost v podpaží a v Erikově hlavě duněly otázky. Holí se i jinde? Holí se sama?
J.D.
Situace v koupelně se stala nepřehlednou. Glumka se plazila po zemi k bedně, jejíž obsah ji neuvěřitelně vábil. Erik zase, téměř už neschopen chůze... a normálního uvažování, nespouštěl oči z jemných chloupků pokrývajících štíhlou ručku.
A pak se staly dvě věci: z podpažního ochlupení vyběhl párek malých, docela malých a vcelku hezkých šestinohých tvorečků.
A pak... zhaslo světlo a všichni - Erik, Glumka, broučci i bedna s neznámým obsahem, ocitli se ve tmě tak husté, že by se dala krájet.
P.Š.
"Co to je, zatraceně?" vykřikl Erik a hmátl rukou do prázdna. Zděšené zapištění ho ubezpečilo, že jednoho z těch dvou podivných stvořeníček pevně drží.
"Co to, ksakru, je?!?" opakoval podruhé a marně se snažil nahmátnout vypínač.
"Jern, já jsem jern," vypísklo stvořeníčko ustrašeně. Erik se lekl a v obranném reflexu zmáčkl. Koupelnou se rozlehl podivný zvuk.
"Nezabíjej nás, nezabíjej.... aspoň mě nech naživu!!!" rozkřičel se ten z jernů, kterého nedržel.
"Pokud mi daruješ život, splním ti jedno přání..." zkusil to s přemlouváním.
J.D.
"Zbabělče! To děláš vždycky!" rozkřičel se ten, kterého Erik stále ještě pevně svíral. "Prý, nezabíjej, nech mě naživu. A co já? Na mě nemyslíš? Zmetku!"
Erik si připadal poněkud podivně. Nebyl zvyklý na to, že to, co vypadá, jako brouček mluví a dokonce se hádá řečí, které rozumí. Navíc pořád po očku pozoroval Glumku, která se zrovinka choulila k bedně.
"Stydím se, moc se stydím, příteli," chlácholil vězněného jeho druh. "Dobře, tak i tobě splním jedno přání. Ale ne, aby sis přál nějakou ptákovinu. Jasný!"
Z Erikovy pravice zasvítila dvě zvědavá očka.
N.
Erikovi konečně v hlavě secvakly ty správné obvody. Tohle je přece jeho šance. Konečně se dozví, jak je to doopravdy.
"Ať je...," vyhrkl a pak polohlasem dodal "...nahá."
Ten polohlas byl úplně zbytečný, Glumka byla tak zaujatá bednou, že by ignorovala i vlastní svatební pochod.
J.D.
Najednou bylo něco jinak. Ten pocit. Chladný dotyk mokré podlahy cítila jinak, než před chvíli. Osahala si nohu, pak bok a rameno, aby zjistila to, nač nechtěla ani pomyslet. Její šaty byly ty tam.
A navíc, a to bylo to nejhorší, jí do pravé poloviny zadečku něco tlačilo.
Pochopitelně. Dlažba byla úplně blbě vyspárovaná a právě tyhle drobné nerovnosti povrchu přispěly k tomu, že si připadala dost trapně. Věděla, že pokud se okamžitě nezvedne, bude mít na zadku dlouhý, otlačený otisk.
"Na ten se těším," špitl jeden z jernů.
"A já si sáhnu," přidal se druhý, kterého Erik mezitím pustil.
N.
Jenže v první řadě si chtěl sáhnout Erik. A to s jernem v ruce moc nešlo. Nebo možná šlo, ale užíval by si to za něj někdo jiný.
Erikova ruka se zarazila kousek nad povrchem. Nejdříve se musí podívat. Co kdyby tam byla úplně normální. Polil ho studený pot.
Jernové nemyslí lidsky a nemají lidské zábrany. Díky tomu ušetří hodně peněz za psychoanalýzu a více si užijí. Než Erikova ruka dostala signál od vyšší nervové soustavy, řízené tlakem v podbřišku, že má, ba dokonce musí pokračovat, jernové se dostali na první dvě místa v dotykovém závodě.
Na velikosti záleží. Zejména při fyzickém kontaktu lidské ruky a jernského těla. Neúprosné zákony newtonovské mechaniky uvedly oba jerny v let sice chtělým, ale naprosto nekontrolovaným směrem, zatímco Erikova dlaň se jen mírně zpozdila.
J.D.
Jauvaááájs, to bolí, ozvalo se v Erikově mysli poté, co oba vzduchem plachtící jerni doplachtili ke stěně koupelny a narazili na zeď.
Nic se jim nestalo, protože jerni se během evoluce vyvinuli tak, aby je takové odrazy už nikdy nepřekvapily. Museli se poučit z chyb po velké jerní válce před mnoha generacemi, kdy byla spousta jejich druhů takto odpinknuta do zapomnění.

"No, vi vi vidíš to? Ten si ale nechutně užívá."
Druhý jern jen odvrátil očka a pohroužil se do představ, které by mu jeho druh záviděl. Jednak si představoval sebe na místě Erika. A pak... rád by se svého soka zbavil.
Glumka totiž netušila, že už nemá jen jednoho obdivovatele.
A jern, jakoby přepaden náhlým jasnozřivým viděním, začal si říkat "Milášek."
N.
Erik si opravdu užíval. Jak natáhnul ruku, aby se konečně dotknul nahého těla, ztratil rovnováhu a ani kvalitní boty s pěti pruhy všude, kam se podíváš, mu nedokázaly udržet stabilitu. Po ruce dopadl na zvedající se Glumku i Erikův trup a hlava. Dlažba znovu začala tlačit, tentokrát do stehna. Tlačila o to více, že na tom stehně, hlavou přímo proti rozkroku ležel Erik.
Jernové sice záviděli, ale netušili, že úplně zbytečně, protože mírně dalekozraký Erik ze své pozice vidí jen rozmazané chloupky. Navíc díky ztrátě rovnováhy vystřízlivěl ze svého průzkumnického opojení a začal se stydět.
J.D.
Mírně dalekozraký Erik si teď nadával, že do sprchy nenosí brýle.
Jernové se smáli, až se za bříška popadali a když zahlédli Erikův zlostný pohled, zalezli za bednu s neznámým obsahem, o kterou se Glumka při pádu málem praštila.
Kapky vody pleskaly o keramickou vaničku sprchového koutu a podlaha začínala studit.
N.
Glumčin smysl pro realitu se vrátil z cest vesmírem a pomalu přebíral kontrolu. Po vyjasnění existencionálních záležitostí, jako kdo jsem, co dělám a co si zítra vezmu na sebe, se její mysl začala zabývat i přízemnějšíma otázkama, jako kdo je ten kluk, co na mně leží, proč jsme ve sprše, kdo jsou ti dva malí tvorové za bednou a kde mám šaty. A hlavně co je sakra v té bedně.
Jedna věc jí zaujala při probírání vzpomínek, vůbec si nepamatuje, že by se svlékla. Ten kluk něco řekl a bylo to. Buď si to nepamatuje nebo...
"Mohla bych mít také nějaké přání?" pronesla do šumění sprchy.
P.Š.
"Jasně, přej si cokoliv," navrhl Jern-Milášek.
"Bych docela chtěla pořádnou vanu, ale tu mi asi nevyčaru..." poznamenala Glumka, ale než dopověděla, stačila se ještě leknout a zapištět údivem. Podlahla pod jejím tělem se zavlnila. Spáry v dlaždicích se srovnaly, zem ji přestala tlačit. Rozhlédla se a s údivem zjistila, že nově vydlážděná není jenom podlaha, ale i stěny. Dveře zmizely.
"Wow... tomu říkáš vana? To je spíš bazén..." rozhlédl se kolem sebe i Erik. Nezdálo se však, že by mu nedokonalost Jernova kouzla nějak vadila.
"Ještě vodu...." zažadonila Glumka, ale Jern zavrtěl hlavou.
"To nejde, já umím plnit jen jedno přání," řekl a vydal se zkoumat podrobně křivky jejího těla.
J."Š"K.
"A jaké?" ozvaly se dva jerní hlasy.
"Mám od každého jedno?" ubezpečila se Glumka.
"Jo," řekl první jern.
"Jo," řekl druhý jern.
"Jo," řekl Erik.
"Tak tedy přeju si, abych si zapamatovala obsah toho skripta bez učení!" vyhrkla nadějně Glumka.
I stalo se. Od té doby Glumka ví, že zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestě plně bezplatné stravování, stravné neposkytuje; zabezpečí-li bezplatné stravování částečně, stravné se krátí: trvá-li pracovní cesta 5-12 hod. za každé uvedené jídlo o 70 %, při 12-18 hod. za každé uvedené jídlo o 35% a více jak 18 hod. za každé uvedené jídlo o 25%.

A to druhé přání?

"Teď chci vanu!"

A ve sprchovém koutě se zhmotnila vana. Ale trochu divná - na boku měla místo dlaždiček spoustu panelů plných páček a různobarevných světélek, která se nepravidelně rozsvěcela a zhášela.

"A jaké přání ti mohu splnit já?" zeptal se nadějně erotikou zblblý Erik.

"Ty vypal," chtěla říci původně Glumka, ale při pohledu na podezřelou vanu se zamyslela.
J.D.
Erik si doteď pamatoval vše, Glumka se vzpamatovávala a přemýšlela o případných dalších přáních, které by mohla mít a jerni se (po průzkumu jejího těla) začínali docela nudit.
Oba mladí lidé teď se zájmem hleděli na bednu.
A oba jerni... na skripta.
"Táááková hromada papíííru. Promočená, možná už skoro zničená," pronesl jeden z nich smutně.
"Co navrhuješ?
"Musíme ty vědomosti zachránit," odhodlaně odpověděl Milášek.
"Pravda, bratře. Musíme se to naučit a předat další generaci."

S těmito památnými slovy se oba malí tvorečkové vrhli ke zvlhlé hromádce papírů a začali se šrotit.
O milion let později, (což teď oba chudáčci samozřejmě nevěděli), bude jejich čin považován za největší omyl v jerní historii. Jejich vědomosti totiž přispějí ke změně celé společnosti.
N.
Erika přestala bedna bavit a jal se ohledávat stěny. Zjistil jednu nepříjemnou věc - ty dlažice jsou nepříjemně kluzké. Po těch se ven nedostanou. A okraj je moc vysoko. Možná kdyby si stoupnul na bednu.
Glumka, která stále ještě přemýšlela, co může být v té bedně, byla mírně překvapená, když viděla Erika, jak se snaží něco dělat. Mírně proto, že sama dospěla do stavu, kdy jí nestačilo jen koukat zvenku a potřebovala ukojit svoji zvědavost. Jenže nechápala, co ten kluk dělá. Takhle se přece bedna neotevírá!
P.Š.
"Teď budu mít přání já a budu si přát vodu," uvažoval Erik hlasitě, "ale bacha, jen tolik ať se neutopíme." Jerníci ho zřejmě neslyšeli, protože je zcela pohltilo usilovné studium.
"Jejš, co tady chceš provádět?" vyděsila se Glumka, i když poněkud opožděně. Teď to pro změnu byla ona, kdo začal ohledávat stěny. Erik se lekl, že s ní začne být nuda, protože už vůbec nevypadala tak přitažlivě, jako předtím, když ležela na dlaždicích. Bylo by třeba nějak zaujmout její pozornost, jenže....... Kotníkem zavadil o bednu. "Mrknu se dovnitř," usoudil a jal se otvírat víko.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama