Když se díváš na hvězdy, nestůj uprostřed silnice.

Listopad 2008

Greg Bear - Marťanská cesta

2. listopadu 2008 v 14:58 | Jana Dvořáčková |  Recenze

Už od pradávna - od doby, kdy si první myslící forma života na této planetě uvědomila svou existenci, a svou smrtelnost, odvíjela se šňůrka korálků pomíjivosti našeho bytí. Existence času nám stanovila hranice naší zranitelnosti v dětství, poznávání v dospívání a naivity v dospělosti před tím, než se někteří z nás možná doberou moudrosti stáří.

A abychom se v té krátké době rovnající se délce jednoho lidského života naučili popisovat události a stavy, z nichž bychom se jinak asi dočista zbláznili, bylo nám darováno prokletí řeči.

Slova jsou nejmocnější a nejničivější zbraní, jakou kdy lidstvo vytvořilo, a to už na počátku své vlastní existence. A právě proto, abychom odvrátili nevyhnutelné, se možná z nejrozsáhlejšího způsobu nazírání na svět odštěpila psaná forma, jež je mnohem intimnější, komplikovaná ve své jednoduchosti popisování nepředstavitelného. A nebezpečná pro ty, kteří propadnou jejímu kouzlu.
Pro všechny vnímající čtenáře.
A pro čtenáře fantastiky dvojnásob.

Od Grega Beara jsem zatím přečetla pouze Marťanskou cestu, která mě ale v budoucnu určitě přivede i dalším jeho knihám.
Polit-fiction, jak už tu bylo řečeno v předešlých recenzích http://neviditelnypes.lidovky.cz/recenze-greg-bear-martanska-cesta-dq4-/p_scifi.asp?c=A080915_234047_p_scifi_hpe a
http://neviditelnypes.lidovky.cz/recenze-greg-bear-martanska-cesta-dq4-/p_scifi.asp?c=A081015_083849_p_scifi_pag,příběh z Marsu konce 22. století je komplikovanou směsí osudů v podstatě obyčejných lidí, které ale náhody dovedou až ke změnám, jež se vymykají představivosti jak jejich, tak především čtenářově. Hloubka lidskosti uprostřed boje o přežití na mě udělala dojem a zanechala ve mně pocit, který nevědomky vyhledává každý čtenář fantastiky - pocit marnosti. A vědomí toho, že nestihnu pochopit všechno, co mě na světě kolem zaujme.

Vztahy mezi planetami v rámci Sluneční soustavy Bearova příběhu jsou napjaté a jak už tomu bývá i na Zemi současnosti, nejsilnější strana se snaží o přežití za každou cenu a za použití metod, jež neberou ohledy na ostatní. A možná právě tohle, přestože pravidlo o přežití silnějšího známe z vlastní minulosti, a evoluce, je nejslabším článkem lidského charakteru, který nás, bohužel, za stávající situace, nikdy nezavede ke hvězdám. A ani na Mars. Arthur C. Clarke jednou někde řekl věc, která se mi tenkrát, coby zažranému čtenáři SF, pro mě nového žánru, který představoval živnou půdu pro rozvíjení vlastních fantazií, nezamlouvala. Postupem času, možná tím, jak pomalu spějí ke konci své vlastní životní pouti, nahlížím na svět trochu střízlivěji. Clarke řekl, že dokud si neuděláme pořádek na Zemi, nemůžeme se vydat dál. Za sebe bych možná řekla, že dokonce nesmíme, nemáme na to právo. A jak tak pozoruji vlastní ničemnou realitu, o to raději se ponořuji do cizích světů.

Mars mě vždycky nesmírně fascinoval.
Rudá planeta skrývající taje života, jehož roztodivnou evoluci Bear popsal s grácií, která mě okouzlila. Ekosystémy schopné přetvořit zdánlivě mrtvý svět, čekající miliardy let na své šance. Naděje přeci jen existuje.

V knize je Mars ještě mladý. Lidé tam žijí zhruba sto let a za pomoci moderních technologií objevují jeho tajemství.

Několik milionu lidí žije ve svazcích Spojených Rodin, které mezi sebou udržují mír a obchodní dohody také proto, že Mars je tak nový, tak jiný, tak nebezpečný, přesto po Zemi, i se svými smrtícími podmínkami na povrchu, druhým nejpohostinnějším tělesem Sluneční soustavy.
Přelidněná Země, jejíž obyvatelé už nedokáží ocenit prostotu obyčejného života, potřebuje novou krev, nové zdroje. Vše za hranicemi pozemské atmosféry je exotické, nové, krásně. A lákavé. Lidé na Zemi snad možná dokáží vyšperkovat svá těla množstvím mentálních doplňku, které jim zaručí takřka nadlidské schopnosti, dovednosti a vědomosti, ale v té změti uměle přidaného, ztrácejí svou vlastní individualitu. Objevuje se něco, z čeho by mohlo vzniknou cosi jako kolektivní vědomí. Sdílení informací na té nejvyšší úrovni vypadá jako další evoluční krok jak pro samotné lidi, tak pro jejich společnost jako takovou.

Ale sdílením intimity ztrácí člověk svou jedinečnost. Přesto je to něco, co nesmírně láká.
A Mars je tak mladý, tak nový a v tomhle směru tak nezkažený - jako myš, která se už před kočkou nemá kam schovat, jen s jednou výjimkou. Jeden úkryt tu přeci jen ještě je.
Politické vztahy jsou rozpitvané do hloubky, popsané s jemností diplomata, který ale nedává na vybranou.

Technická stránka příběhu je velmi působivá. Od nanotechnologie, která dokáže uzdravit člověka vystavenému podmínkám na povrchu planety, přes technologie schopné jak planetu oživit, tak ji zároveň zničit (záleží na tom, kdo a proč je použije), až po popisy, složité ve své jednoduchosti, podoby základních stavebních kamenů vesmíru a způsobů, jak z nich vystavět něco docela nového.

Lidský rozměr příběhu nás provází životem Cassie, která se na počátku stane jednou z mnoha figurek studentského povstání, které se snaží o změnu režimu, přes spoustu náhodných setkání, osobních tragédií, dlouhodobých přátelství a dvě životní lásky, k odpovědnosti za život. A nejen její vlastní.

Konec je velmi výmluvnou výpovědí o době, která dokáže z lidí udělat hrdiny, nebo jejich opaky. A o lidech, kteří se sledem událostí dostanou k možnosti jednou pro vždy změnit budoucnost.

Greg Bear: Marťanská cesta (Moving Mars)
překlad: Jana Rečková
obálka: Jan Patrik Krásný, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2008
607 stran, 329 Kč (členové klubu Trifid 259 kč), brožované
ISBN 97880-7387-072-0

Arthur C. Clarke, Stephen Baxter - Prvorození

2. listopadu 2008 v 14:46 | Jana Dvořáčková |  Recenze

Prvorození již dříve útočili na Zemi svými slunečními plameny, a pozemšťané odolali - jako jediní. Proto mění taktiku, útočí nyní z hloubky vesmíru novou bombou.
Když se úsilí odvrátit zbraň nezdaří, dochází mezi spojenci Země k rozporům, nikdo netouží po konfliktu s Prvorozenými.

Ti, co však na Zemi žijí, by bojovat chtěli, ovšem neví jak.
Bisesa Dutová, jež strávila patnáct let zmrazená, se probouzí a připojuje se k vědcům studujícím Oko, pozůstatek po Prvorozených, s nadějí, že objeví způsob, jak se jim postavit.
(anotace)

Třetí kniha z cyklu Oko času nás opět postaví před reálnou hrozbu likvidace lidstva.

V první, pod názvem Oko času, jsme byli svědky vzniku nové Země, jež její noví obyvatelé pojmenovali Mir. Prvorození, mocná rasa, jejíž záměry vyjdou najevo až ve třetí knize, vytvořili novou Zemi, která se skládala z množství časových výřezů. Hlavní hrdinka Bisesa Dutová, (která je na přebalu vedena jako Bisesa Dut - muž), se tak dostala do světa, kde mohla být svědky bitev Alexanda Velikého, Čingischána, nebo objevů doby modernější, zhruba přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na Miru se však také nachází roztodivné společenství zvířat a opolidí z dob, jejichž kulturní prolnutí není tak patrné, přesto existuje. Skupina opolidí získává vědomí a seznamuje se s děním kolem sebe, mnohdy za cenu bolesti způsobené lidmi. A jako každé, v podstatě zvíře zahnané do kouta, rostou v nich tendence v pravdě brutální.

Nejpozdější období, které se na novém světě nacházelo, byla Bisesina doba - rok 2037, zhruba pět let před Sluneční bouří, což je také název druhého dílu série, v němž lidstvo opět čelí hrozbě vyhynutí. Ukázalo se, že Mir je jen takový pokus, průzkum potencionální hrozby od druhu, který má být zničen. Takže Prvorození zasahují znovu, tentokráte s využitím řízené erupce, která má zničit Zemi. Bisesa, která se na konci prvního dílu s pomocí Oka - multifunkčního nástroje mocné rasy, vrátí zpět na Zemi, pomáhá lidem překonat tuto zdánlivě nepřekonatelnou krizi. Síly celé planety se semknou ve snaze o záchranu, která nakonec, i když za cenu obětí, přijde.

Prvorození ale ve svém boji nepřestávají. Ve třetím díle jsme svědky jejich další ničivé akce. K Zemi vyslali věc, zbraň, bombu, která je schopna vytvářet a ničit své malé vesmíry, stejně tak likvidovat nepohodlné civilizace.

Na začátku příběhu se Bisesa probouzí z hibernace. První člověk, kterého uvidí, bude její dcera Myra, avšak hodně brzy si obě uvědomí, že ani jedna už není tou, kterou by pro tu druhou měla být. Najednou jsou matka a dcera pomalu stejně staré. Myra má navíc dcerku, kterou nemůže vídat a na svou matku se zlobí, protože tu s ní téměř dvacet let nebyla.

Bisesa je probuzena, protože se objevila nová hrozba Prvorozených, bomba K, jenomže existují dvě skupiny lidí, kteří by ji potřebovali mít v tomtéž čase na své straně. A tak Bisesa, její dcera a jejich průvodce, prchají ze Země po stuze vesmírného výtahu, jehož stavba byla v době před dvaceti lety, v čase po sluneční bouři, ještě v plenkách. Cesta po stuze až za geostacionární oběžnou dráhu trvá několik dní. V tom čase jsou matka s dcerou uzavřeny v malém, těsném prostoru, ale jejich city jakoby stále spaly v Bisesině stázi.

Oživená technologie vesmírného výtahu, kterou Clarke použil v románu Rajské fontány (1979), u nás Baronet, rok 2000, je tu zajímavě podaná. Levný způsob dopravy lidí na cestu k planetám a nákladu pro stavbu stanic ve vesmíru, se ukazuje jako bezpečný způsob cestování. Právě tak je Bisesa a ostatní dopravena k čekající sluneční plachetnici, dalšímu funkčnímu prostředku pro pohyb mezi planetami, která je má po útěku ze Země dopravit na Mars, respektive na jeho severní pól, kde už čeká další záhada.

Ke kosmickému výtahu:
Myšlenka výtahu je vlastně docela prostá. Jestliže zákony nebeské mechaniky dovolují tělesu setrvat na témže místě oblohy, bude také možné spustit z tohoto bodu lano až k zemskému povrchu, a tak vytvořit jakýsi výtah umožňující dopravu ze Země až do kosmického prostoru. (Rajské fontány - část anotace)

Země se po sluneční bouři hodně změnila. Za cenu miliardy mrtvých a obrovských hmotných a kulturních škod, se lidstvo vzpamatovávalo společně. Vznikla spousta programů obnovy života v oblastech, které byly zasaženy. Vybudovaly se přírodní parky, muzea, nová města. A lidé jsou v podstatě pod kontrolou planetární umělé inteligence, jedné ze tří, jež byly nápomocny při sluneční bouři a která může být jak jejich rádcem, tak i špehem.

Sluneční bouře způsobila, že i na Marsu nastaly změny. První lidská výprava na rudou planetu na Marsu našla život, ale žena, která ho objevila, to mohla oznámit už jen z povrchu, kde na ni čekala smrt. Ale stalo se, že tahle náhlá invaze života do Sluneční soustavy způsobila, že na Marsu vznikla rychle se rozrůstající kolonie. Stejně tak na Měsíci a v Pásu. Narodila se první generace Vesmířanů - lidí, kteří se na Zemi dívají už jen z oken svých domovů na jiných světech. Někteří z nich si hrozbu likvidace Země neberou osobně, protože oni už prostě patří jinam.

Bisesa je s Mirem, onou Zemí roztříštěnou v čase stále svázána a je kdykoli možné, že síly, které ji dostaly tam a zpět, ji mohou kdykoli opět povolat do svých služeb.
Sluneční soustava Miru je zvláštní jako samotná planeta. A Bisesa a ostatní se musí hodně snažit, aby se pomoc k Zemi dostala včas.

A možná se zjistí, že lidé nejsou tak docela jedinou rasou, o jejichž likvidaci se Prvorození už pokusili…

Nevím proč, ale tento příběh už ve mně nezanechal tolik z údivu z předchozích dvou, nebo z jakékoli jiné Clarkovy knihy. Nedovedu říct, kde bych měla hledat zádrhel. Bohužel tomu ale ani nepomohl překladatel Jiří T. Pelech, jenž mě na několika prvních stranách dokázal češtinářsky vytočit například neoblíbeným opakováním slov, kdy jsem například jméno hrdiny na půlstraně knihy potkala hned několikrát (tady to vážně nezveličuji). Měsíce Marsu Phobos a Deimos mu zřejmě také nic moc neříkají a například podpěry, na nichž "něco" stojí, se dle mého názoru nenazývají "piloty," ale "pylony."

Naštěstí mě příběh do sebe vtahoval, sice pomalu, ale přeci, a tak už ani nevím, jestli bych nějaké takové zajímavosti našla i dále. Doufám, že ne.

Arthur. C. Clarke, Stephen Baxter - Prvorození
Vydalo nakladatelství Baronet v roce 2008 jako svou 1336. publikaci.
Český překlad Jiří T. Pelech
Odpovědný redaktor Josef Frais.
Přebal a vazba Ricardo a Baronet
Ilustrace na přebalu Valentino Sami.
Tisk a vazba: FINDER s.r.o., Český Těšín.
Cena 269 Kč