Když se díváš na hvězdy, nestůj uprostřed silnice.

Arthur C. Clarke, Stephen Baxter - Prvorození

2. listopadu 2008 v 14:46 | Jana Dvořáčková |  Recenze

Prvorození již dříve útočili na Zemi svými slunečními plameny, a pozemšťané odolali - jako jediní. Proto mění taktiku, útočí nyní z hloubky vesmíru novou bombou.
Když se úsilí odvrátit zbraň nezdaří, dochází mezi spojenci Země k rozporům, nikdo netouží po konfliktu s Prvorozenými.

Ti, co však na Zemi žijí, by bojovat chtěli, ovšem neví jak.
Bisesa Dutová, jež strávila patnáct let zmrazená, se probouzí a připojuje se k vědcům studujícím Oko, pozůstatek po Prvorozených, s nadějí, že objeví způsob, jak se jim postavit.
(anotace)

Třetí kniha z cyklu Oko času nás opět postaví před reálnou hrozbu likvidace lidstva.

V první, pod názvem Oko času, jsme byli svědky vzniku nové Země, jež její noví obyvatelé pojmenovali Mir. Prvorození, mocná rasa, jejíž záměry vyjdou najevo až ve třetí knize, vytvořili novou Zemi, která se skládala z množství časových výřezů. Hlavní hrdinka Bisesa Dutová, (která je na přebalu vedena jako Bisesa Dut - muž), se tak dostala do světa, kde mohla být svědky bitev Alexanda Velikého, Čingischána, nebo objevů doby modernější, zhruba přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na Miru se však také nachází roztodivné společenství zvířat a opolidí z dob, jejichž kulturní prolnutí není tak patrné, přesto existuje. Skupina opolidí získává vědomí a seznamuje se s děním kolem sebe, mnohdy za cenu bolesti způsobené lidmi. A jako každé, v podstatě zvíře zahnané do kouta, rostou v nich tendence v pravdě brutální.

Nejpozdější období, které se na novém světě nacházelo, byla Bisesina doba - rok 2037, zhruba pět let před Sluneční bouří, což je také název druhého dílu série, v němž lidstvo opět čelí hrozbě vyhynutí. Ukázalo se, že Mir je jen takový pokus, průzkum potencionální hrozby od druhu, který má být zničen. Takže Prvorození zasahují znovu, tentokráte s využitím řízené erupce, která má zničit Zemi. Bisesa, která se na konci prvního dílu s pomocí Oka - multifunkčního nástroje mocné rasy, vrátí zpět na Zemi, pomáhá lidem překonat tuto zdánlivě nepřekonatelnou krizi. Síly celé planety se semknou ve snaze o záchranu, která nakonec, i když za cenu obětí, přijde.

Prvorození ale ve svém boji nepřestávají. Ve třetím díle jsme svědky jejich další ničivé akce. K Zemi vyslali věc, zbraň, bombu, která je schopna vytvářet a ničit své malé vesmíry, stejně tak likvidovat nepohodlné civilizace.

Na začátku příběhu se Bisesa probouzí z hibernace. První člověk, kterého uvidí, bude její dcera Myra, avšak hodně brzy si obě uvědomí, že ani jedna už není tou, kterou by pro tu druhou měla být. Najednou jsou matka a dcera pomalu stejně staré. Myra má navíc dcerku, kterou nemůže vídat a na svou matku se zlobí, protože tu s ní téměř dvacet let nebyla.

Bisesa je probuzena, protože se objevila nová hrozba Prvorozených, bomba K, jenomže existují dvě skupiny lidí, kteří by ji potřebovali mít v tomtéž čase na své straně. A tak Bisesa, její dcera a jejich průvodce, prchají ze Země po stuze vesmírného výtahu, jehož stavba byla v době před dvaceti lety, v čase po sluneční bouři, ještě v plenkách. Cesta po stuze až za geostacionární oběžnou dráhu trvá několik dní. V tom čase jsou matka s dcerou uzavřeny v malém, těsném prostoru, ale jejich city jakoby stále spaly v Bisesině stázi.

Oživená technologie vesmírného výtahu, kterou Clarke použil v románu Rajské fontány (1979), u nás Baronet, rok 2000, je tu zajímavě podaná. Levný způsob dopravy lidí na cestu k planetám a nákladu pro stavbu stanic ve vesmíru, se ukazuje jako bezpečný způsob cestování. Právě tak je Bisesa a ostatní dopravena k čekající sluneční plachetnici, dalšímu funkčnímu prostředku pro pohyb mezi planetami, která je má po útěku ze Země dopravit na Mars, respektive na jeho severní pól, kde už čeká další záhada.

Ke kosmickému výtahu:
Myšlenka výtahu je vlastně docela prostá. Jestliže zákony nebeské mechaniky dovolují tělesu setrvat na témže místě oblohy, bude také možné spustit z tohoto bodu lano až k zemskému povrchu, a tak vytvořit jakýsi výtah umožňující dopravu ze Země až do kosmického prostoru. (Rajské fontány - část anotace)

Země se po sluneční bouři hodně změnila. Za cenu miliardy mrtvých a obrovských hmotných a kulturních škod, se lidstvo vzpamatovávalo společně. Vznikla spousta programů obnovy života v oblastech, které byly zasaženy. Vybudovaly se přírodní parky, muzea, nová města. A lidé jsou v podstatě pod kontrolou planetární umělé inteligence, jedné ze tří, jež byly nápomocny při sluneční bouři a která může být jak jejich rádcem, tak i špehem.

Sluneční bouře způsobila, že i na Marsu nastaly změny. První lidská výprava na rudou planetu na Marsu našla život, ale žena, která ho objevila, to mohla oznámit už jen z povrchu, kde na ni čekala smrt. Ale stalo se, že tahle náhlá invaze života do Sluneční soustavy způsobila, že na Marsu vznikla rychle se rozrůstající kolonie. Stejně tak na Měsíci a v Pásu. Narodila se první generace Vesmířanů - lidí, kteří se na Zemi dívají už jen z oken svých domovů na jiných světech. Někteří z nich si hrozbu likvidace Země neberou osobně, protože oni už prostě patří jinam.

Bisesa je s Mirem, onou Zemí roztříštěnou v čase stále svázána a je kdykoli možné, že síly, které ji dostaly tam a zpět, ji mohou kdykoli opět povolat do svých služeb.
Sluneční soustava Miru je zvláštní jako samotná planeta. A Bisesa a ostatní se musí hodně snažit, aby se pomoc k Zemi dostala včas.

A možná se zjistí, že lidé nejsou tak docela jedinou rasou, o jejichž likvidaci se Prvorození už pokusili…

Nevím proč, ale tento příběh už ve mně nezanechal tolik z údivu z předchozích dvou, nebo z jakékoli jiné Clarkovy knihy. Nedovedu říct, kde bych měla hledat zádrhel. Bohužel tomu ale ani nepomohl překladatel Jiří T. Pelech, jenž mě na několika prvních stranách dokázal češtinářsky vytočit například neoblíbeným opakováním slov, kdy jsem například jméno hrdiny na půlstraně knihy potkala hned několikrát (tady to vážně nezveličuji). Měsíce Marsu Phobos a Deimos mu zřejmě také nic moc neříkají a například podpěry, na nichž "něco" stojí, se dle mého názoru nenazývají "piloty," ale "pylony."

Naštěstí mě příběh do sebe vtahoval, sice pomalu, ale přeci, a tak už ani nevím, jestli bych nějaké takové zajímavosti našla i dále. Doufám, že ne.

Arthur. C. Clarke, Stephen Baxter - Prvorození
Vydalo nakladatelství Baronet v roce 2008 jako svou 1336. publikaci.
Český překlad Jiří T. Pelech
Odpovědný redaktor Josef Frais.
Přebal a vazba Ricardo a Baronet
Ilustrace na přebalu Valentino Sami.
Tisk a vazba: FINDER s.r.o., Český Těšín.
Cena 269 Kč
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama