Když se díváš na hvězdy, nestůj uprostřed silnice.

Na břehu řeky

22. dubna 2009 v 15:47 | Jana Dvořáčková |  Publikováno

Tak tahle povídka se vůbec, ale ani náhodou na břehu řeky neodehrává. Není v ní v podstatě jediná kapka vody. Osudy mých dvou, respektive tří hrdinů, jsem šoupla do pouště.

Představte si dusno, na nebi ani mráček, písek kam až oko dohlédne a po stínu ani památky. Smrt dehydratací si představit nedovedu. Tedy dovedu, protože já umírám, když denně nevypiju minimálně tři litry vody (většinou s čajem). Asi proto, že představa takového konce je velmi ošklivá, bavilo mne trápit hrdiny příběhu. Ale jen trošičku.

Inspirací mi byla stejnojmenná báseň, kterou jsem napsala zhruba před dvěma lety a do podoby povídky rozvedla. Báseň je součástí textu a působí jako pomyslná dělící čára v ději. Říkejte tomu třeba "břeh řeky," který je třeba překonat, aby cesta mohla pokračovat.
Povídka se umístila na třetím místě v kategorii "fantasy" v soutěži O loutnu barda Marigolda a vyšla ve sborníku Stíny snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Damian Damian | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 0:29 | Reagovat

Pravdu díš....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama